Blansko

Poloha | Historie | Dostupnost | Stav objektu | Foto

   POLOHA

kraj: Ústecký
okres:Ústí nad Labem
místo: 4 km severovýchodně od Ústí nad Labem

   HISTORIE

Hrad Blansko, postavený koncem XIV. století na strmém a srázném vrcholku kopce, patřil mezi významné strážce polabské kotliny. Přístup k hradu byl a je velmi obtížný, což bylo vyváženo jeho bezpečností, kterou skýtal.

První zmínka o hradě je z roku 1401, kdy byl jeho držitelem Václav z Vartemberka. Václav byl významný člen panské jednoty, bouřící se proti králi Václavu IV. Proto pan z Vartemberka umožnil míšenskému markrabí Vilémovi udržovat na Blansku jeho posádku (1405). I po smrti Václava z Vartemberka bylo Blansko (také nazývané Blankenštejn) středem králových nepřátel, takže byl královským vojskem dobyt a stal se majetkem královské komory. Hrad pak získal drobný šlechtic oddaný králi, Bohuš ze Zvěřince, který Blansko vyměnil za výnosnější statek Řepín.

Uvolněné panství postoupil král Zikmund pánu z Landsberka a ten v roce 1424 zase knížatům Saským, kteří ihned na Blansko povolali svou posádku proti husitům, kteří v Polabí operovali. V roce 1424 tu delší dobu pobýval i Jan Žižka na svém hradě Kalichu. K jedné z nejvýznamnějších bitev došlo 14. června 1426 nedaleko Ústí nad Labem, kde husitská vojska rozdrtila křižácké vojsko a s nimi spojené české pány. Jeden z nich, Zikmund z Vartemberka na Děčíně, byl do rozhodující bitvy úporný odpůrce husitů. Po ní se však obrátil na stranu husitskou. Ve svém novém postavení přijel na Blansko. Jeho posádka v domění, že stále stojí proti husitům ho do hradu vpustila. Zikmund ji však zajal a hrad sám ovládl.

Od té doby vládli na Blansku Vartemberkové. Jednalo se o pohnuté časy, kdy si šlechticové v době bezvládí po smrti krále Albrechta vyřizovali své účty mezi sebou. Jedním z nich byl i Jan z Vartemberka, který bojoval proti saským knížatům a Lužičanům.V roce 1441 přitáhli k Blansku lužičtí a saští žoldnéři a oblehli jej. Hrad však nedobyli a na další léta bylo uzavřeno příměří. Neklid však pokračoval až do padesátých let, kdy se Jan z Vartemberka stal stoupencem Jiřího z Poděbrad. Po Janovo smrti Vartemberkové Blansko ztratili. Hrad pak vystřídalo několik nových majitelů (z Hernsdorfu, z Rabštejna) až v roce 1526 získali celé panství páni z Býnova. Gunther z Býnova, ačkoliv byl protestant, nevystoupil proti Ferdinandu II a proto mu zůstali statky i po stavovském povstání za předokladu, že přestoupí ke katolíkům. Odešel však z Čech a své statky prodal Kryštofu Šimonovi z Thunu. V té době byl hrad stále obyvatelný. Po třicetileté válce však zpustl.

   DOSTUPNOST

Pro cykloturisty doporučuji přijet k hradu ze severu po žluté (od Slavošova) nebo po zelené (od Mirkov).
Cesta přímo z Neštěmic přes Ryjice je dost do kopce a za Ryjicemi se jede po mizerných lesních cestách do slušných krpálů.

   STAV OBJEKTU

Na Blansku se dochovaly zbytky hradeb a budovy (jsou na ni patrné známky oprav).
V místě hradu je několik ohnišť na táborák. Civilizace je poměrně daleko, tak si vemte svačinu.
Okolí hradu je volně přístupné.
Při jasném počasí je hezký výhled na České středohoří a Polabí.

   FOTO

Na Vaše komentáře, dotazy a připomínky se těším na e-mailové adrese carnold@seznam.cz . Můžete rovněž využít již připravený formulář .