Košťálov logo


Úvodní stránka

Poloha  |  Historie  |  Dostupnost  |  Stav objektu  |  Foto

Poloha

   POLOHA

mapa Košťálov



Historie

   HISTORIE

Je vcelku možné, že v dobách luckých válek Košťálov stál na hranici území Lučanů a Lemuzů a zároveň tak s Třebenicemi tvořil středisko župy třebenické. První zpráva o Košťálovu pochází z let 1276 - 1303, zmiňuje se o Petru z Košálu. První rozsáhlejší zpráva týkající se hradu, se však nezmiňuje o jeho držiteli, ale o jeho purkrabím - Alešovi mladším ze Slavětína. Velmi kuriózní příhodu, která se tomuto purkrabímu přihodila, zaznamenal jako výstrahu pro čtenáře své kroniky Beneš Krabice Veitmile - kanovník svatovítské kapituly a ředitel stavby pražské katedrály takto: "Roku 1372, měsíce července, přihodilo se tak, jakž lidé obyčej měli, na ten čas rozpustile choditi v krátký sukničkách, majíce na nohou zobanovité střevíce neboli s dlouhými nosci, a chtě Pán Bůh ukázati, že jemu se to nelíbí, dopustiti ráčil dne jednoho veliké hromobití. V tom udeřil blesk na zámek, jež slove Košálov, jinak Košťálov a purkrabímu Alešovi ze Slavětína ty zobce neboli nosce, též i manželce jeho, na nohách obou jedním udeřením urazil, však nohám jejich pranic neuškodil."

Další zprávu z dějin Košťálova zaznamenal Václav Beneš Třebízský ve své knize Anežka Přemyslovna. Vypráví o tom, že v době vlády Václava I. (1230 - 1253) byl purkrabím na hradě německý rytíř Firduňk z Rothenhamu. Jméno Košťálov se mu nelíbilo a tak jej přejmenoval na Grauenfels. Tento název se ale neujal a po odchodu rytíře Firduňka zpět do Němec zmizel zcela.

Podle rozlohy a výstavnosti hradu můžeme usuzovat, že jej nevybudoval drobný šlechtic. Existence purkrabího nasvědčuje o nějakém významnějším držiteli, v literatuře se vyskytují názory, že se jednalo o hrad královský. Na počátku husitských válek, okolo roku 1420, přenechal císař Zikmund hrad Košťálov, město Třebenice a vesnice, původně patřící klášteru sv. Jiří na Pražském hradě, Kaplířům ze Sulevic, jmenovitě Janu Kaplíři. Roku 1422 byl hrad obléhán husity. Pak vzniklo větší panství, pro které byl Košťálov vojenskou oporou a Třebenice městským střediskem. Roku 1459 Kaplířové ztratili Třebenice. Ty získal Vilém z Illburka. Avšak Košťálov zůstal i nadále v držení rodu Kaplířů. Roku 1468 došlo k rozděleni panství Kaplířů mezi několik vnuků Jana Kaplíře, ovšem hrad zůstal v jejich společné péči - měl jim být všem stejně přístupný a hájit jej měli také společně.

V době, kdy držitelem hradu byl Dobeš Kaplíř, byly po roce 1500 spojeny statky Košťálov a Skalka. Později přestal hrad vyhovovat nárokům majitelů, kteří si z tohoto důvodu nechali postavit dvě tvrze v blízkosti vsi Košťálova. V drženi Kaplířů zůstal hrad Košťálov do roku 1611 a za třicetileté války byl již zcela pustý. Od té doby neměl žádné využití. Až v polovině 19.století zde byla zřízena jednoduchá podlaha - dupárna - a za pěkného počasí se zde v neděli odpoledne tančívalo.

Před 1.světovou válkou byly hradby opraveny a zajištěny cementovou maltou. Návštěvnost hradu byla hlavně v období před 2.světovou válkou velmi početná. Do dnešních dob se z Košťálova téměř nic nezachovalo. Můžeme jen rozpoznat, že se pod hradem nacházela tvrz. Ze zbytků zdiva lze usuzovat, že byla uzavřena hradbami s branou a na východní straně se nacházela kuchyně.

V 19.století zde byl prováděn, z podnětu doktora Václava Paříka, archeologický výzkum. Nalezeny byly zbytky již zmíněné kuchyně (kachle, nádobí), pak také sklepů a kovárny, která se rozprostírala v severozápadní části. Bylo zde objeveno mnoho klíčů a zámků z 15.století, střepy, ostruhy, uzdy a podkovy. Lépe se zachovala stavba horního hradu, vybudovaná na strmé skále. Tvoří jej věžovitá budova paláce, která má obdélníkový tvar. Přízemí bylo bez oken. V prvním a druhém patře byla menší okna. Donedávna byl zachován i zbytek poschodí třetího, kde byla okna veliká. Byly objeveny i zbytky hradní kaple, z niž jsou v Muzeu českého granátu v Třebenicích uloženy dvě dřevořezby svatých, pocházející nejspíše ze 14.století.

Po tzv. Skalecké tvrzi, postavené v 16.století při poplužním dvoře ve vsi Košťálově, pravděpodobně Janem Kaplířem ze Sulevic, nezůstaly žádné stopy. Zanikla již za třicetileté války a dnes už ani není možné určit, na jakém místě stála. Druhá, tzv. Čížkovická tvrz, byla poprvé zmíněna roku 1622, kdy byl majetek Adama Vchynského z Vchynic konfiskován pro jeho účast na Českém stavovském povstání (1618 - 1620). Novým majitelem se stal Adam Erdman Trčka. Tvrz se stala součástí panství Čížkovic a byla označována jako Mladý Košťálov.

K hradu Košťálovu se váží i mnohé pověsti. Jedna z nich vypráví o pokladu, jež je zde možné objevit vždy na Květnovou neděli. Hlídá ho prý velký černý pes s ohnivýma očima a žádnému odvážlivci se zatím nepodařilo poklad odnést. Mnozí jej prý viděli, ale strachy před příšerným psem utekli. Mezi lidmi se ještě dnes vypráví o tom, že je Košťálov propojen podzemní chodbou s Hazmburkem. Ta by prý měla být široká i vysoká tak, aby tudy mohl projít kůň a měla sloužit jako úniková cesta. Oba hrady si tímto měly vypomáhat v případě napadení.

Klárčina historka:

O založení hradu Košťálov se dochovala pověst, jež vypráví o Bíle, dceři Tety, a jejím muži Košálu, který se rozhodl pro svou ženu postavit hrad. Chtěl jej nazvat podle jména Bíly, ale ta prý odmítla a přemluvila jej, aby hrad pojmenoval podle sebe - Košálov. Po letech se název hradu přeměnil v Košťálov. Jméno rozlehlého dvoru pod ním - Třebenice - však zůstalo dodnes nepozměněno.



Dostupnost

   DOSTUPNOST

  1. Výlet začíná v Třebenicích na náměstí, odkud se vydáte na sever po zelené směrem ke hradu.
  2. Za silničním přemostěním zatočíte doprava. Po cca 500m zabočíte doleva mezi zahrádky na polní cestu a budete se držet zelené.
  3. Polní cesta vás dovede do lesa, kde se napojíte na asfaltovou silnici vedoucí z Košťálova. Po ní vystoupáte na rozcestí pod Košťálovem.
  4. Rozcestí Vás nasměruje na lesní cestu, po které vylezete až na zříceninu.


Stav objektu

   STAV OBJEKTU



Foto

   FOTO




Na Vaše komentáře, dotazy a připomínky se těším na e-mailové adrese carnold@seznam.cz . Můžete rovněž využít již připravený formulář .