Skalka logo


Úvodní stránka

Poloha  |  Historie  |  Dostupnost  |  Stav objektu  |  Foto

Poloha

   POLOHA

mapa Skalka



Historie

   HISTORIE

Oblast Českého středohoří, kde se nachází zříceniny hradů Hazmburk, Košťálov a Skalka byla odedávna osídlena nejrůznějšími kmeny, ale až Slované se zde usadilili natrvalo. Přicházeli v průběhu V. století ze své původní pravlasti v povodí středního Dněpru, horního Dněstru a Visly. Usadili se tam, kde byla dobrá a úrodná půda - na severu to bylo především v povodí řek Ohře a Bíliny.

Některá svá sídliště opevňovali, což dokazují písemné prameny již ze VII. století, kupříkladu Fredegerova kronika z let 640 - 660. První hradiště se v severních Čechách objevují v průběhu IX. století a postupně se stávala centry vládnoucí vrstvy a středisky kmenových knížectví. Docházelo zde k prolínání několika slovanských kmenů: Lemuzů v povodí Bíliny se sídlem v Zábrušanech, Litoměřiců nebo-li Ljutoměřiců na Litoměřicku, jejichž sídlem byly Litoměřice a Hrádek u Libochovan a Lučanů, jejichž nejstarším sídlem byla Vlastislav.

Kronikář Kosma ve svém díle líčí boje, které sváděl lucký kníže Vlastislav s českými knížaty*. Jeho hradem bylo pevné sídlo, které se nacházelo mezi krajem bílinským a litoměřickým. Kosmovo vyprávění potvrzují také archeologické výzkumy, které odhalily u Vlastislavy hradiště pocházející asi z poloviny IX. století.

První zmínky o hradě Skalka, který byl postaven na čedičové skále, pocházejí až z XIV. století. Po celý středověk se na hradě střídali málo významní majitelé. Za zmínku snad stojí pouze rod Kaplířů ze Sulevic a Hrzánů z Harasova v XVI. století. V roce 1639 byl hrad vypálen a zničen Švédy. Místo obnovy hradu byl ve druhé polovině XVII. století v jeho sousedství postaven tuctový barokní zámek.


* Pověst z Kosmovy kroniky aneb Klárčina historka:

Kosmas ve své kronice uvádí pověst, jež vypráví o dvou soupeřících kmenech - jedním byl kmen Čechů včele s knížetem Neklanem a druhý pak kmen Lučanů, který vedl bojechtivý Vlastislav. Toužil rozšířit své panství až k Vltavě a pohltit tak Neklanovo knížectví. Povzbuzen svým prvním úspěchem, kdy se mu podařilo dobýt hrad Čechů - Dřevíč - postavil mezi krajem Lemůzů a Čechů vlastní hrad, jež dostal jméno Vlastislav nebo také Skalka.

Dále pak Kosmas vypráví, že kníže Vlastislav dobyl ještě český hrad Budeč, zvítězil v bitvě u Tukáně a chystal se na Levý Hradec, kde sídlil Neklan. Neklanovo vojsko vyšlo včele s Tyrem naproti Vlastislavovým bojovníkům a všichni se pak setkali na Turském poli. Lučané prohráli. V bitvě padl jak odvážný Tyr, tak i mocichtivý kníže Vlastislav. Ten prý po sobě zanechal pětiletého syna Zbislava. Kníže Neklan, zřejmě soucitný muž, nechal Zbislava naživu a nařídil, aby jej i nadále vychovával Vlastislavův služebník Durynk. Ten se však chtěl zavděčit svému novému pánu, malému Zbislavovi sťal hlavu a přinesl ji Neklanovi na Vyšehrad. Ten se zhrozil nad tak podlým činem a dal Durynkovi vybrat ze tří možností: buď se oběsit, skočit z Vyšehradké skály nebo svůj život ukončit mečem. Durynk se oběsil na olši.



Dostupnost

   DOSTUPNOST

  1. "Zřícenina" se nachází přímo v obci Vlastislav. Okrouhlá věž je dobře viditelná = nemůžete minout.


Stav objektu

   STAV OBJEKTU



Foto

   FOTO


Skalka - Vlastislav   


Na Vaše komentáře, dotazy a připomínky se těším na e-mailové adrese carnold@seznam.cz . Můžete rovněž využít již připravený formulář .